Archív

Archív pro ‘Deníček kombaťáka’ Kategorie

Klepec 2016 – ohlédnutí

13.01.2017 1 komentář

Ráno mi zastavuje naleštěný moravský expres před barákem. Rozjuchaný Helmík zvoní, jako by hořelo. Aby taky ne, jede rovnou ze svatby. Na krku se mu ještě houpe podvazkový pas, co si před pár hodinami vydražil. Opatrně otvírám dveře kufru a čekám, že na mě vybafne unesená nevěsta, ale koukám jen na bedýnky s medem. To mě uklidňuje. Ale jen do chvíle než si uvědomím,
že v kufru už není místo pro moje éra. Chvíli se pokouším bedničky přeskládat, ale když „škatule, škatule, hýbejte se“ nebere konce a místo pořád žádné, nakonec se odhodlávám a dvě bedničky medu si kupuji. Tím jsem vytvořil malou skulinku pro mou výbavu a můžeme vyrazit.

Snažím se s Helmíkem komunikovat, aby neusnul a zároveň být aspoň trochu vtipný: „Netvař se jako by ti uletěly včely…“. Na to Helmík kontruje: „Co uletěly, mě ujely i s úly. Asi na Ukrajinu.“. Hned mě napadá reklamní slogan pro cestovky: Kup si zájezd na Ukrajinu, včelky už tam máš. Ale nechávám si ho radši pro sebe. Nechat se vysadit sotva jsme vyjeli by byla pitomost. Vrtá mi hlavou, jak je možné ukrást úly plné bzučících potvůrek a dostává se mi vysvětlení, že se včelky pravděpodobně přežraly a tím pádem se jim nechtělo vyletět. Následující rok zkusil Helmík jinou taktiku. Sebral včelám všechen med s tím, že budou akčnější a úl si pohlídají. Je pravda, že na jaře stály úly na svém místě, ale i tohle řešení mělo své mouchy. Zimu přežilo pouze pět trubců, co pařili celou zimu u dělnic v sousedově úlu. Zbytek včelstva bohužel uhynul hlady. Běžného včelaře by to zlomilo, ale ne tak Helmíka. Objevil speciální velké včely. Jsou to v podstatě čmeláci
přeškolení na výrobu medu. A podle hesla „všechno zlé je k něčemu dobré“, hned je nastěhoval do prázdných úlů. K tomu si vyrobil i pěknou cedulku „Méďa Helmík doporučuje med od včelích medvídků“. S novou várkou včelstva přišly ale i nové starosti. Zapomněl totiž zvětšit otvor v úlu a nové včelky se nemohly dostat domů. A tak kroužily kolem úlu, dokud nezhubly natolik, aby se mohly protáhnout dvířky na základnu. Tak si pěkně povídáme a než jsem se nadál sjíždíme z dálnice a začíná drncání po okreskách. Tedy ne, že by to předtím na dálnici nedrncalo, ale teď to drncá jinak. Jak se tak kochám krajinou najednou vidím v příkopu bezdomovce nápadně připomínajícího Halúzku. Zatímco já si odříkávám mantru „je to Halúzka, není to Halúzka“, za námi jedoucí muž činu, Petr Vejmola, okamžitě zastavuje. Zprvu se pokouší získat exotické společné foto. Když zjišťuje (po namátkové kontrole dokladů), že je to skutečně Halúzka, nebožáka i se vším, co leží okolo, nakládá do vozu a odváží na letiště. Cestou si musí několikrát vyslechnout srdceryvný příběh o tom, jak Halúzka o auto přišel (manželka mu sebrala auto a nechala ho ležet u krajnice s tím, že kamarádi si ho jistě rádi najdou, naloží a odvezou). Jak by řekl klasik „Dobrý kraj, dobří lidé. Bude to radost mít takové poddané.“

Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

SOKOLOVSKÉ STŘEPINY

20.09.2012 Comments off

Tak dneska jede moravský autobus na poslední společný výlet v tomto roce. Do Sokolova, v maximálním osazení – pět pilotů a dvacet letadel. Vstávám před čtvrtou ranní, ale to už Helmík troubí před barákem. Sousedé vybíhají ven a těší se z časného nedělního rána. Už kolikrát se v hospodě bavili o tom, že by se chtěli pokochat východem slunce. Podle rozčíleného mumlání a šmatrání po zemi při hledání kamenů v absolutní tmě to ale vypadá, že jim to dneska tak úplně nesedlo. Věším svoji letku do autobusu, ještě jednou se otočím směrem, kde slyším sousedy, popřeji dobrou noc a vyrážíme. Už je nejvyšší čas. V Brně doplníme piloty i letadla a frčíme do Sokolova.

Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

O valašskou pálenku

29.07.2012 Comments off

Ráno vstávám před šestou, abych stihl odjezd „Okurkové střely“. Na závody do Vsetína jedeme dneska v komorní sestavě, jen ve dvou, tentokrát se nepřihlásili žádní další pasažéři z řad kombaťáků. Cesta ubíhá poklidně, a jelikož Helmík cestu do Vsetína dobře zná, neberme ani mapu. Asi na tohle přesně čekala parta silničářů, která se pustila do opravy vozovky za Veselím a hodila na cestu do Kunovic zákaz vjezdu. Je nám jasné, že máme problém, ale jako zkušený cestovatelský tým, si hned rozdělujeme úkoly. Helmík si snaží vzpomenout, kam tahle cesta vede (jeli tudy na školní výlet v páté třídě) a já se pokouším najít navigaci v mobilu, která by tam podle přiloženého letáčku měla být k dispozici. A už se nám to rozbíhá. Helmík si vzpomněl, že si tenkrát na cestu autobusem nevzal Kinedryl, a tak se koukal většinou pod sedačky, kde je nějaký volný pytlík a z cesty si nic víc nepamatuje. Já jsem si zase ověřil, že moje možnosti práce s inteligentním mobilem končí někde u odeslání SMS. Nejjednodušší by asi bylo pomoct těm chlapům opravit tu silnici, abychom to nemuseli objíždět. Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

Upečeno v Budkovicích

07.07.2012 Comments off

Ráno vyrážím do Budkovic. Jedu sám. Helmíkův modelářský autobus vyjel i s majitelem o den dřív, aby si mohl Helmík v klidu proletět svého velkého mezka. Cesta ubíhá příjemně. Zadal jsem navigaci nejkratší cestu a tak to sviští. Jen mám v jednu chvíli pocit, že mám moc nové mapové podklady. Navigace mě žene cestou, která ještě nebyla postavená, a tak se musím pár kilometrů vrátit. Oproti plánu dojíždím s nepatrným zpožděním, ale vše v pohodě. Chvilku po mě dojíždí i Lukáš se svým novým érem. Taková týmová práce… Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

Sedláci u Chlumce (Hradce)

30.05.2012 1 komentář

Brzy ráno vstávám,

ani mi to dneska nedělá problém. Bolí mě zuby, takže jsem stejně nespal. Pokouším se vymyslet jak přečkat dnešní den, ale to už slyším zastavovat Helmíka před domem. V Brně přibíráme Lukáše a ve třech vyrážíme Helmíkovým autobusem. Bolest zubů se s každým ujetým kilometrem stupňuje a tak zastavujeme u marketu (nemůžu jmenovat kvůli skryté reklamě) a hledám něco proti bolesti. Nakonec to vyhrává vodka. Skvělej nápoj. Cestou popíjím a svět je hned veselejší. Zoubky už tolik nebolí a než bys řekl švl, švcl, švlec (nebo tak nějak), už jsme na letišti. Franta Kváša nabízí skoro nealkoholickou 12, tak si ji beru, abych neurazil hostitele. Skvělá chuť. Ani nestihnu dopít a už je tu rozlosování. Dneska to budou asi pěkný fofry. Hned v prvním kole letím s Helmíkem. To vypadá na srážku. Už tradičně na sebe máme smolíka. Startuju a vedle stojící Helmík toho využívá a hned mi seká stuhu. Chvilku jen tak poletujeme a najednou rána a naše Dauntlessy se dle očekávání  potkávají. Helmíkův padá zasažen k zemi, můj Dauntless je těžce poškozen, ale pokračuje v letu. Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

Mančický vánek

07.05.2012 Comments off

Tak tentokrát nedočkavě vyjíždíme už v pátek odpoledne. Sopťa nám nabídl, že u něj můžeme přespat, tak to se nedá odmítnout. Od rána běhám kolem auta, kontroluji olej v motoru, benzin v nádrži, světla svítí, stěrače stírají, klakson troubí. Jsem připraven vyrazit. Cestou potkáváme tři bouračky (naštěstí jsou v protisměru) a dlouhé kolony vozů dávají tušit, že jízda po dálnici nemusí byt vždycky výhra. Najednou mám pocit, že jsem ztratil kola. V autě je hrozný hluk a strašně to bouchá. To tady asi zkoušejí ten novej povrch proti usnutí. Po chvíli přejíždíme na jiný testovací úsek, něco na způsob autopilota. Kola si sama najedou do kolejí a stačí zapnout tempomat. Asi mi bude chvilku trvat, než si na tyhle novinky zvyknu. Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

Za námi Moskva

18.04.2012 Comments off

ModelCity Znojmo 15.4.2012 A už jsou tady závody, konečně jsem se dočkal. Organizátoři připravili dokonalé podmínky, je zima jako v Rusku… Původně bylo v plánu, že pojedeme dvěma auty, Helmík v sobotu vezme svého velkého Fw190 na zálet a já pojedu až v neděli. Bohužel člověk míní a příroda mění. Nárazový vítr a deštík nejsou zrovna ideál pro zálet takového krásného stroje. A tak v sobotu volá, kdy ho v neděli vyzvednu. Narychlo beru do ruky McCreadyho kroužek a pomocí plastické mapy se snažím vypočítat potřebný čas na cestu. Pro jistotu přidám 45 minut, kdybych náhodou jako obvykle zakufroval. A tak v sobotu v 7:00 ráno vyzvedávám Helmíka. Letadla má už nachystaná přede dveřmi ve dvou řadách a tak nalodění je otázkou chvilky. Svižně vyrážíme. Během slabé půlhodiny zjišťuji že jedeme v koloně asi 50 vozů. Po bližším ohledaní s úlevou zjišťuji, že jedu na první pozici. V tom volají kluci z Prostějova, kde jsme, že jsou na letišti a nikde nikdo. Uklidňuju je, ať chvilku počkají a zrychluji z 65 na 85 Km/hod. Zrychlují i řidiči za mnou a tak v tomhle šíleném tempu pokračujeme dál. Daří se mi je setřást až na odbočce k letišti. Ale to už vstupujeme do vytopené klubovny, obsazené z větší časti klubem z Prostějova. Nastává bouřivé vítání a představovaní, na jehož konci si pamatuji jenom jméno Helmuta Hermana a to jen díky tomu, že jsem s ním jel autem. Objednávám kafe a za chvilku už probíráme technologické postřehy ze stavby kombatů. Postupně se klubovna zaplňuje dalšími příchozími piloty a ukazuje se, že to nebude komorní akce, jak to vypadalo podle počtu přihlášek. Čas ale běží a tak Soptík svolává brífing. Tentokrát je trochu delší a důkladnější, mezi 23 piloty je osm nováčků a tak je potřeba připomenout všechna důležitá pravidla. A pak už jen vyhlásit rozlosování a hurá do vzduchu. A už to lítá. Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

Tak už tady máme první závody po zimě…

11.04.2012 Comments off

Letos byla zima nějaká krátká, než sem se rozkoukal, tak nám skončila. Ani jsem si nestihnul říznout nový éro. Ba co víc, ani jsem svým starým bojovým strojům neřízl nová křidélka, neb jak Sopťa razí heslo: „ Křídla, to je základ!“. Jako vůle, ta byla. To joo. Dokonce jsem si dvoje řízl a k nim i trup, ale došel Helmík, že je potřebuje, tak sem mu je dal s tím, že není problém si říznout další, zatím obrousím trupy. No co si budem povídat, křídla jsem neřízl, trupy neobrousil, ba co víc, přes zimu jsem ani nešel lítat s kombatem. Ne že bych nemodelařil vůbec. Poskládal jsem ZOOMa od Hackera, kterého jsem vyhrál v Rakvicích, a Blizzarda od Multiplexu. Tak dva nove EPPáky jsou ve sklepě, ale přeci jenom, soutěžní stroje jsou zbytky z loňské letky. S tím se asi moc parády nenadělá. Do toho volá Helmik co že dělám, za tejden jsou závody a jestli půjdem trochu potrénovat. Tomu se samozřejmě nedá odolat, a tak beru to, co jsem prohlásil za soutěžní éra a hurá do akce. Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

Zakončení sezóny 2011

21.11.2011 Comments off

V sobotu odpoledne s Helmíkem vyrážíme na letošní poslední závody. Cestu důvěrně známe, a přesto před Znojmem narážíme na objížďku, která nás vede na opačnou stranu. To se samozřejmě nelibí naši navigaci. Nás to ale nechává v klidu neboť, jak praví klasik, všechny cesty vedou do Znojma (na našem klidu se značnou měrou podílí i fakt, že jsme před cestou natankovali plnou nádrž a na zadním sedadle máme tašku plnou jídla). Po půl hodince jízdy docházejí silničářům šipky a teď se konečně dostává ke slovu navigace. Slyšíme poslední „přepočítávám“ a pak už to jde jako po másle. Krátce po setmění dorážíme na letiště. Letiště je to pro nás důvěrně známé, pár závodů jsme tady už odlétali. Číst více …

Categories: Deníček kombaťáka

Jak to bylo v Rakvicích 2011

Tak tu máme září a s ním i naše burčákové závody. Přípravy začaly už měsíc před závodama, prostě nechceme nic ponechat náhodě. Přeci jenom Rakvické burčení má bejt pohodová akce zakončená bujarou oslavou. Číst více …

'