Domů > Akce, Články > Jak to bylo v Rakvicích

Jak to bylo v Rakvicích

… do Rakvic je cesta dlouhá, po dálnici chvíle pouhá, nedojede kdo se loudá, kdo tam nebyl tak je trouba? …. a když se pilot nebojí může skončit na hnojí …

To bylo tak. Když už na začátku roku byly takřka všechny termíny soutěží EPA jasné objevili se hoši z Moravy s přáním uspořádat ještě jednu na domácím území. Bystřejším dojde, že domácím územím je letová plocha u Rakvic a ještě bystřejším není nutné napovídat, že na takovém místě se nedá pořádat soutěž bez návštěvy nějaké „vinné“ akce. Takže termín byl vybrán v předvečer burčákových slavností ve Valticích. Ale ještě na chvilku k soutěži.

Rosničkáři strašili celý týden hnusnou předpovědí – vítr, zima, déšť. A dlouho to i vypadalo, že výjimečně budou mít pravdu. Ale světe div se, v Rakvicích ani kapka, vlastně ani zima nebyla, jen ten vítr foukal jak kdyby to měl být jeho poslední den.

Sešlo se nás 13 závodníků, dokonce i několik nováčků si našlo cestu mezi tradiční veterány. Dva heaty po šesti a sedmi pilotech a odhlasování návrhu pořadatele létat 4 kola plus finále. Začalo se mírně, jen Karel Vašica a domácí Zbyněk Majer ve větru, kdy mnozí spíš než se soupeři bojovali s větrem, ulovili po čtyřech secích. Překvapením byl nováček Erik Solař kterému se povedlo seknout třikrát. Po prvním kole většina soutěžících hlásila, že dneska to teda bude těžký. Vítr vanoucí pěkně proti bezpečnostní linii hned od začátku posílal některé modely k zisku trestných bodů. Druhý nováček Martin Kadlček si takovou zkušenost užil hned dvakrát následován kolegou a posledním ze tří noviců Petrem Brhelem. Do druhého kola tedy opatrněji.

Karel Vašica se asi rozhodl, že čtyřka bude jeho číslo pro tento den a opět přidal 4 seky. Sekundoval mu Pavel Dvořák a ještě se třemi seky Honza Dyntar. Jinak seků bylo málo. Mířit ve větru na soupeřovu stuhu fakt není jednoduché. O kolik méně bylo seků o to více bylo srážek a překročení bezpečnostní linie. Safety si vystříhli Helmík, Vašek Kohout a také PAD při laškování s Dyntym těsně u linie. Tohle kolo také příliš nepřálo Mustangům – Bohouš Klenc rozložil svůj model na základní části a jeden z nováčků na ještě větší počet dílů. Tuším v tomto kole proběhl první výlet do blízké kopy hnoje, bohužel opět v režii jednoho z kluků kteří byli na první soutěži. Naštěstí silný vítr neumožnil vnímat vůni nešťastníka, který si do výše kolen ovonil boty a kalhoty.

Ve třetím kole si čtyřmi seky po nepovedeném kole druhém vylepšil náladu Petr Brhel. Báječné tři seky se povedlo ukořistit Kristýně Vašicové mohutně povzbuzované přiděleným mechanikem a navigátorem. Tři seky přidal na své konto také Honza Dyntar. Karel Vašica polevil a jeho účet se nečekaně zastavil na dvou secích, ale zas dva je druhá odmocnina ze čtyř takže kdyby někdo přeci jen chtěl tak tu čtyřku najde. Neuvěřitelných osm seků získal PAD. Pískala ho Kristýna, ale snad byla nestranná. Jen remcala nějak takhle: „já už to počítat nebudu, mě to nebaví, ať si to počítá sám, …“. No PAD taky nevěřil ale stylem vyber si svou oběť a tu osekej a nejlépe několikrát to tam zkrátka padalo. Celkově se sekalo více než v předchozím kole. Bohouš Klenc po devastujícím druhém kole tentokrát létal skoro plný čas ale bohužel dvakrát přes safety. Společnost mu jednou udělal Petr Kadlček.

Čtvrté kolo bylo takové nějaké poklidné, moc se nerozbíjelo a ani žádné překročení bezpečnostní linie se nekonalo. PAD trochu ubral na aktivitě a ulovil „jen“ sedm seků následován třemi seky Zbyňka Majera a Honzy Dyntara. Karel Vašica si nejspíš řekl, že ty dva seky v předchozím kole musí dorovnat do čtyř a tak ulovil opět jen dvě stuhy soupeřů. Všichni tři nováčci si konečně pořádně zalétali a dva z nich nalétali plný letový čas. Kristýna se asi vyčerpala a sekala jen jednou, možná měla méně kvalitního navigátora. Pavel Petrášek se snažil jak mohl ale pořád ne a ne se probrat k pořádným výkonům, dva seky ho ale po předchozích kolech mohly celkem těšit.

Do finále se po předchozích čtyřech kolech probojovali PAD, Zbyněk Majer, Karel Vašica, Honza Dyntar, Pavel Petrášek, Kristýna Vašicová a Helmut Hermann. Ostří hoši a dlouhovlasá děva se mydlili hned po startu ve smrtonosném klubku kousek před pilotní linií. Tyhle mlýnice na začátku heatu kdy mají všichni ještě dlouhé stuhy a v baterkách spoustu energie mohou být jak zdrojem spousty seků tak často i rozbitých modelů.  Tentokrát to bylo tak půl na půl. Hrdinou finále se stal Pavel Petrášek se šesti seky. Ty se mu na letadlo doslova lepily skoro sami. Pět seků povozil na modelu Zbyněk Majer. Ostatní sbírali drobty, které po těhle lovcích zbyly. Honza Dyntar a PAD po dvou a ostatní jen po jednom. Ve finále jsme také měli „smraďocha dne“. Ilouš Honzy Dyntara po srážce snad se Soptíkovo KingCobrou neřízeně padnul do nevzhledné louže mezi zoraným polem a travnatou plochou letiště. A louže nebyla naplněna vodou, ale ….. zkrátka močůvka. Za pobaveného přihlížení ostatních Honza štítivě ilouše vytáhnul. Co s ním? Nakonec vytrhal elektroniku a vlastní model putoval do pytle na odpadky a následně do popelnice. Škoda ho, rozhodně nebyl neopravitelně poškozený, ale nasáknutí tím hnusem by se těžko odstraňovalo.

Dolétáno, spočítáno. Pořadí a body jsou zřejmé z výsledkové listiny.

Na vyhlášení pořadatelé nachystali spoustu zajímavých cen. Nechyběly tradiční Zbekovo „umrlčí“ svíčky, reklamními drobnostmi přispěl Ivo Macháň  a sanitárními resp. instalatérskými předměty Helmík. Každý si něco odnesl, tu čepici, deštník, stojánek na telefon apod. Na závodníky na stupních vítězů připadla sanitární keramika. 3. Karel Vašica vybojoval malé umývátko, 2. Zbyněk Majer byl obtěžkán keramickým umyvadlem a 1. Pavel Dvořák dostal záhadnou škatuli nemalého objemu jenž ukrývala ….. záchod. No to bylo radosti.

Po vyhlašovacím ceremoniálu jsme si ještě chvíli polétali tzv. Dog fight (souboje jeden proti jednomu) a když kolem čtvrté začalo drobně pršet přesunuli jsme se na letiště v Břeclavi kde pořadatelé zajistili ubytování. Po krátkém odpočinku jsme se přesunuli do Valtického zámku na tolik očekávané burčákové slavnosti.

Dali jsme si venku něco k snědku a vyrazili do bývalé konírny zámku abychom okoštovali různé druhy nabízených nápojů. Hrála jakási cimbálovka a tak jsme na sebe museli trochu hulákat. Dost nám chyběla  tombola kterou jsme si předminulý rok výborně užili díky získání spousty nepříliš hodnotných cen. No co, tak než nákupu lístků do tomboly jsme se věnovali pohárkům. Před půlnocí byl zajištěn hromadný svoz zpět na ubytovnu a tak jsme se rozloučili s kolegy kteří měli ubytování zajištěno jinak. Ranní probuzení pod střechou do které po většinu noci bubnoval déšť bylo příjemné. Navštívili jsme blízké Tesco pro nákup snídaně a když jsme na ubytovně potraviny zlikvidovali nadešel čas se zase odebrat k domovům.

Bylo to fajn. Díky pořadatelům – jmenovitě Helmíkovi, Zbekovi, Ivošovi (pořadí nevyjadřuje zásluhy).

Parádní fotky od Ivoše a Mlhoše

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Hlasů: 2, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Loading...

Categories: Akce, Články
  1. Kristýna
    08.10.2010 na 16:23 | #1

    Pěkné napsané, Padí.. =o) Jen ta děva se někomu moc nelíbí.. Ale závod to byl fajn.. =o)

  1. Žádné zpětné odkazy
 
'