EPACOMBAT.CZ

Koncepce modelu

Před vlastní stavbou musíme rozmyslet celkovou koncepci modelu a vyřešit všechny detaily:

1. plochý nebo prostorový trup
2. prostorový trup z jednoho kusu nebo z několika částí
3. kabina neprůhledná, jako součást trupu, nebo průhledná
4. uchycení motoru k trupu
5. jedno servo na obě křidélka, nebo každé křidélko jedno servo (možnost mixovat VOP a křidélka ve funkci vztlakových klapek)
6. křidélka po celém rozpětí křídla nebo jen na koncích (budou až k trupu nebo ne)
7. výřez pro křídlo v trupu na celou hloubku profilu nebo bez zadní části kde jsou křidélka (viz. předchozí bod)
8. způsob spojení polovin kormidla VOP atd. 

Tyto jednotlivé možnosti jsou dále popsány.

Základní seřízení modelu

Křídlo se známým profilem E205,  negativ na konci 2°, úhel náběhu 1,5°. VOP rovná deska, úhel náběhu 0°. Základní vyosení motoru 1,5 až 2° doprava, 1,5 až 2° dolů (doladí se při zalétávání). Těžiště je nejlépe spočítat, v nouzi lze pro zálet modelu umístit těžiště ve vzdálenosti 1/3 hloubky křídla od náběžky (doladí se při zalétávání). Popsané seřízení je dlouhodobě ověřené a spolehlivé. Samozřejmě lze experimentovat především při výběru profilu i úhlu náběhu křídla pro dosažení co nejlepších letových vlastností – u prvního modelu experimenty příliš nedoporučuji.

Vhodné vybavení

U modelů popisované velikosti vystačíme se dvěma nebo třemi (pokud bude mít každé křidélko svoje) malými servy o hmotnosti 5 – 8 g. Základní podmínkou pro výběr vhodného serva je jeho přesnost, pokud se nevrací přesně do neutrálu – nebrat. Kritériem výběru bude asi také cena a dostupnost náhradních dílů (převodů). Oblíbenými servy jsou např. GWS Pico, Waypoint60, Graupner C141 (krapet dražší) a poslední dobou levná „čínská“ serva HXT500. Přijímač zvolíme malý, lehký, ale spolehlivý. Konkrétní značka bude asi ovlivněna náklonností každého k tomu kterému výrobci. Používám starší přijímače Jeti REX 4 a 5. v současnosti budou dobrou volbou přijímače řady MPD od stejného výrobce. Asi nejlepší volbou je ProfiPenta od fy MZK servis, pro svou spolehlivost a nízkou hmotnost.
V současné době jsou už dostupné také miniaturní přijímače systému přenosu 2,4GHz.
Výběr pohonné jednotky do značné míry závisí na použité baterii. v současnosti se v soutěžních modelech používají výhradně tříčlánkové baterie Li-Pol v kapacitách 1200 – 1350 mAh, pomalu se začínají rozšiřovat i baterie LiIon. Trochu vyšší hmotnost „lionek“ oproti „lipolkám“ je vyvážena podstatně vyšší odolností a možností nabíjet vysokými proudy (baterii 1300mAh třeba 3A).
Pohon EPP stíhačky je srdcem celého modelu. Jak bude model létat záleží jen a jen na dvou věcech – na aerodynamických vlastnostech modelu a na tom, jak rychle a jakou vrtulí bude točit motor. Pokud se rozhodnete pro vlastní návrh takového pohonu mějte na mysli, že na rozdíl od běžného rekreačního polétání jsou nároky na kombatový model jiné.Dále bude popis orientován právě na soutěžní stroj, taková pohonná jednotka ale pro rekreační polétání většinou také dobře vyhoví.
Pro volbu pohonu máme dvě nejdůležitější kritéria:

1. Kombatový model musí letět sedm minut a na letovém projevu nesmí být příliš znát pokles napětí pohonné baterie. Nemělo by se stát, že už od páté minuty letadlo moc neletí. Takový model bude za „kačenku“ a jeho pilot dostane přezdívku „dárce stuhy“. Z toho důvodu je potřeba dimenzovat pohon na 7:30 letu na plný plyn. Což určuje maximální možný průměrný odběr 8C.
2. Kombatový model musí letět s vlastní stuhou. Navíc obvykle na modelu povezete stuhy ukořistěné (občas tak bude připomínat vánoční stromeček). I s takovými situacemi se musí být model schopen vyrovnat. Zapomeňte na pylonové pohony s vrtulkou z mixéru o průměru 5“ apod. Stuhy kladou za letu velký odpor k jehož překonání se hodí pohon s velkým tahem, což znamená s velkou vrtulí a kvůli rychlosti také s velkým stoupáním. v tomto ohledu jsou nejvhodnější rozměry vrtulí 8×6, 9×5, báječná je 9×7,5 (ovšem ne každý motor si s takovou lopatou poradí). Cenově a hmotnostně nejpříznivěji vycházejí vrtule GWS HD.

Nyní zbývá vybrat nejvhodnější motor. Víme, že odběr bude za letu 8C, tzn. u tříčlánkové Li-Pol baterie s kapacitou 1300 mAh máme proud 10,5 A a příkon cca 115 W. Pro tuto výkonovou kategorii jsou vhodné motory o hmotnosti 45 – 55 g. Samozřejmě platí fyzika a proto stejně provedený motor bude mít při vyšší hmotnosti vyšší účinnost, což se projeví na spotřebě energie, potažmo na strmosti vybíjecí křivky a na letovém projevu. Volíme typ tak, aby byl schopen při proudu 10 A (na zemi obvykle cca 13 A) točit vrtulí 8 “ nebo 9 “, podle údajů výrobce. Oblíbené jsou motory XM-Dualsky (dovozce Hořejší), PJS, AXI, a v poslední době, hlavně kvůli ceně, motory dovážené firmou BEL. Takto omotorovaný model bude velmi rychlý s dostatečným tahem a slušným letovým projevem. Co se týká regulátorů, používají se v podstatě dvě kategorie – 12A a 18A. Samozřejmě platí, že v modelu nevozíme žádnou zbytečnou zátěž navíc a proto se jeví použití 18A regulátorů zbytečné. Pokud nemáme pohon s velkou spotřebou, lze použít i 10A regulátor, jehož výhodou je opravdu malá hmotnost (7 g). Vždy volíme typ s ohledem na cenu a spolehlivost, protože modelů budete stavět jistě několik a ve stíhačce z EPP na regulátor nejsou žádné další požadavky, kromě zmiňované spolehlivosti.  Na soutěžích jsou hojně zastoupeny všechny značky – MGM, Jeti, „Čína“. Zajímavě se jeví regulátory MGM compro Easy12, jsou lehké (10 g) a vydrží krátkodobě i 15 A (start). Konkrétní pohonná jednotka, tedy např. motor XM2830-12 (Dualsky – Hořejší) + regulátor 12 – 18 A + vrtule GWS HD 9/7,5; lacinější kombinací je např. motor CF 2822 (BEL) + regulátor 12 – 18 A +  vrtule GWS HD 8/6. v obou případech baterie Li-Pol 3S 1300 mAh (XPower – Hořejší, nebo E-tech apod.).

Stránky: strana 1 ... strana 2 ... strana 3 ... strana 4 ... strana 5 ...

(Hlasů: 11, průměr: 4,82 z 5)

 Loading ...