Domů > Články > Narozeninová párty u Bendů

Narozeninová párty u Bendů

Nadešel můj den, den pro každého nejslavnější – den narozenin. Já na oslavy moc nejsem, a proto jsem neočekával něco výjimečného. Běžná rutina, trocha přání, sklenička vína, popř. slavnostní večeře. Tečka. Přesto byly letošní narozeniny něčím výjimečné.
Už ve 14. hod volal můj syn Vojta, zda jsem dal nabít baterky. Baterky? Ano baterky. Chci si to dnes s Tebou rozdat. Děl Vojta, zjevně natěšený po půstu způsobeném fotbalovým soustředěním. Dal jsem tedy nabít baterky a těšil se, jak se ve vzduchu utkáme, vlastně jak mu to natřu, alespoň 2:0 na seky.
Létáme souboje EPA kombat, což jsou souboje stíhaček z II. světové války. Letadla si navzájem sekají dlouhé stuhy zavěšené na konci trupu.
Netrpělivě jsem očekával Vojtův příjezd a tahal očima miliampéry do baterek. Minule dvakrát vyhrál, tak mám co dohánět !
Konečně jsme nastoupili na startovní čáru. Vojta se svou zelenou FW 190A, s již novým odlehčeným křídlem a v tradičním stylu s velkými sluchátky na uších s nezbytným hudebním dopingem. Já se svou značně otlučenou a mnohokrát opravovanou FW 190A v červené barvě, které doma nikdo neřekne než hasič. Manina coby hlavní rozhodčí a fotoreportér v jedné osobě.
Start ! Obě stíhačky vylétli k nebi na souboj. Po pár otočkách předvedl Vojta perfektní obrat a první sek 1:0. A dál si spokojeně hrál do uší. Nic není ztraceno, souboj teprve začíná, řekl jsem si a vrhl se urputně do boje.
S přibývajícími vteřinami i nalétanými okruhy rostlo napětí. Několikrát jsme se málem srazili a stuhy i letadla o sebe jen pleskaly. Vzápětí jsem při dalším manévru sekl Vojtovi stuhu. Hurá ! 1:1. Ale dlouho jsem se neradoval, Vojta hned po otočce sekl na 2:1. Kus useknuté stuhy se snášel k zemi a s ním i moje naděje na vítězství. V tom mi blesklo hlavou, otočit se a padající stuhu zachytit. To by bylo. Ale ne, je už moc nízko, to už nestihnu. V tom Vojta v klidu otáčí svoji stíhačku a těsně u země nabírá useknutou stuhu, která mu také zůstává na křídle. Sklízí náš oprávněný obdiv. Asi je rozhodnuto. Přesto zkusím ještě zabojovat. Jde to těžce, jeho stuha je již dost krátká. Uvidím a také co ještě vydrží baterky. Bojuji, nevzdávám to, loping, otočka, nadlétnutí a á je to tu! Sek! 2:2 . Sláva. Prudce radostí letím až do mraků. Ale chtěl jsem přece vyhrát ! Tak se rychle vracím, ale né, Vojta po dvou lopasech seká na 3:2. Tak je to v troubě, zase byl lepší. Končí baterky, přistáváme…
Chtěl jsem vyhrát, ale radost z tak pěkného souboje vše převyšuje. Jsme plní emocí, sdělujeme si dojmy. To bylo panečku! To byl souboj! A těch seků! Jdeme pro letadla.
Zvednu stíhačku a v tom se mi rozzáří oči. Na motoru namotán kus Vojtovy stuhy, zřejmě ze začátku souboje. Takže 3:3 ! Sláva, hurá 3:3 ! Plichta ! Přesto všichni svorně uznáváme, že byl Vojta lepší. Poděkování patří i mamině Janě.
Můžeme spokojeně odjet na slavnostní narozeninovou večeři, na které se zajisté budeme dlouho špičkovat, co jak bylo a nebylo a kdo příště vyhraje.
Já, Vojta, To se ještě uvidí !
V každém případě jsem dostal ten nejhezčí narozeninový dárek.

Všeruby 27.1.2014

táta Milan

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Ještě nehodnoceno)
Loading...Loading...

Categories: Články
  1. Robert Ondříšek
    01.02.2014 na 19:24 | #1

    Ještě jednou Milane, všechno nejlepší. R.

  1. Žádné zpětné odkazy
 
'